11. - 18. 10.2013
Dalsi den naseho vyletu po strednim Mongolsku jsme venovali navsteve Kharkhorin, byvaleho hlavniho mesta mongolske rise behem 13. stoleti. Prosli jsme krasny klaster Erdene Zuu z 16. stoleti. Kolem klastera jsou dnes zachovale dve kamenne zelvy. Kdysi tyto sochy tvorily hranice starovekeho Kharkhorin, jako ochranci mesta. (zelvy jsou povazovany za symbol vecnosti)
Pak uz jsme si to smerovali k tzv. White Lake neboli jezero Terkhiin Tsagaan. Tam jsme dorazili pred zapadem slunce a mohli vybehnout na vyhlidku nad jezerem a kochat se krasnymi vyhledy. Vzhledem k tomu, ze jsme spali u rodiny, co byla napul prestehovana do zimniho stanoviste, tak zbyle jurty byly letni, to znamena, ze tam byla pekna zima, nebot venku byl uz poprasek snehu. Kdyz nam zatopili v kaminkach, tak tam bylo jak v saune, ale do rana to pekne vychladlo a voda ve flaskach nam regulerne zmrzla :o)
Rano jsme na sebe navlikli co jsme meli a vyrazili na projizdku na konich k sopce Khorgo - 2240m. Tam jsme vybehli nahoru a skoukli krater a zase sedli na nase ore a vratili se zpet k jezeru. No, projizdka to byla hezka, kdyby clovek zapomnel na ty zmrzly nohy. Pro nekoho jako ja, kdo je zhyckany z Evropy na jezdeni na konich v pohodlnem sedle, to byl docela sok. Konici nas moc neposlouchali, i kdyz jsme se snazili se naucit mistni pobidky a pokriky. Ze sedla nas bolel cely clovek, i pres to, ze to nebyla ta typicka mongolska drevena sedla, ale mela i nejakou tu radoby vycpavku :o)
Dalsi den jsme se vydali na dlouhou cestu pres zasnezene plane k horkym pramenum, kde jsme se nalozili do kamennych bazenku dokonale teploty, a pomalu ale jiste, se tam varili a obcas se zchladili snehovou prehankou a mistnim pivkem :o)
I kdyz nejsme na jihu zeme, kterou prevazne zabira znama poust Gobi, i v teto casti se najde takova "mala Gobi". Nejdrive jsme si udelali prochazku do nevelkeho klastera, ktery je schovany mezi skalisky podel pisecnych dun. Rodina, u ktere jsme ten den bydleli, pro nas udelala klasicke mongolske barbeque. Ve velke mn kotliku nechaji rozpalit nad ohnem kameny a pak se do toho nahazeji kusy masa, tentokraat to byla koza, a k tomu se prida nejaka mrkev, brambor a cibule. Prikreje se to a necha se to pekne delat. I pres to, ze ja nejsem tim nejvetsim fanouskem masovych pokrmu, jsem musela konstatovat, ze to bylo nejen krehke, ale i velmi chutne :o) Tentokrat nam k piti nabidli opet "caj" ale i vodku, ktere se tu neboji asi tak jako v Rusku :o) Naleje se do sklenicky a necha se to kolovoat a kazdy si musi pripit a vzdy se udelaji tri kolecka. Ja se alkoholu zas nejak nebojim, ale cistou vodku taky zrovna nemusim, tak ze jsem vzdy jen smocila rty, poslala sklenicku dal a vyvazla z dalsi mongolske tradice bez uhony.
Rano pan domaci pochytal sve velbloudy, skocil na ore a vyjeli jsme na projizdku. Bylo krasne slunecne pocasi, jen ten vitr nas malem sfouknul, ale vsichni jsme prezili a na tech chlupacich si to uzili! A to byla uzasna tecka za timto krasnym vyletem.
Dalsich par dni jsme stravila v Ulaanbaatar, vyprat veci a zajistit si vse potrebne na dalsi vylet, tentokrat na jih, do Gobi pouste. I pres to, ze uz je pekna zima, obvzlaste zde, a tudiz ne ta prava doba pro navstevu Mongolska, nebylo tak narocne najit dalsi spriznene cestovatelske duse a sestavit skupinku pro tento vylet. Vse vzdy zalezi na poctu ucastniku, cim vice, tim to mene stoji ;o) V Golden Gobi Guest House, kde jsem byla ubytovana, jsem se pridala ke skupince, ktera se skladala z paru Nemcu Dana a Stefan a American Shawn. Vsichni prekvapive v me vekove skupine, coz se ne tak casto stane, vetsinou jsem ta nejstarsi :o) Celi nedockavi dalsiho dobrodruzstvi jsme naskakali opet, do jiz osvedceneho, ruskeho UAZu a vyrazili za piskem...
Dalsi den naseho vyletu po strednim Mongolsku jsme venovali navsteve Kharkhorin, byvaleho hlavniho mesta mongolske rise behem 13. stoleti. Prosli jsme krasny klaster Erdene Zuu z 16. stoleti. Kolem klastera jsou dnes zachovale dve kamenne zelvy. Kdysi tyto sochy tvorily hranice starovekeho Kharkhorin, jako ochranci mesta. (zelvy jsou povazovany za symbol vecnosti)
Pak uz jsme si to smerovali k tzv. White Lake neboli jezero Terkhiin Tsagaan. Tam jsme dorazili pred zapadem slunce a mohli vybehnout na vyhlidku nad jezerem a kochat se krasnymi vyhledy. Vzhledem k tomu, ze jsme spali u rodiny, co byla napul prestehovana do zimniho stanoviste, tak zbyle jurty byly letni, to znamena, ze tam byla pekna zima, nebot venku byl uz poprasek snehu. Kdyz nam zatopili v kaminkach, tak tam bylo jak v saune, ale do rana to pekne vychladlo a voda ve flaskach nam regulerne zmrzla :o)
Rano jsme na sebe navlikli co jsme meli a vyrazili na projizdku na konich k sopce Khorgo - 2240m. Tam jsme vybehli nahoru a skoukli krater a zase sedli na nase ore a vratili se zpet k jezeru. No, projizdka to byla hezka, kdyby clovek zapomnel na ty zmrzly nohy. Pro nekoho jako ja, kdo je zhyckany z Evropy na jezdeni na konich v pohodlnem sedle, to byl docela sok. Konici nas moc neposlouchali, i kdyz jsme se snazili se naucit mistni pobidky a pokriky. Ze sedla nas bolel cely clovek, i pres to, ze to nebyla ta typicka mongolska drevena sedla, ale mela i nejakou tu radoby vycpavku :o)
Dalsi den jsme se vydali na dlouhou cestu pres zasnezene plane k horkym pramenum, kde jsme se nalozili do kamennych bazenku dokonale teploty, a pomalu ale jiste, se tam varili a obcas se zchladili snehovou prehankou a mistnim pivkem :o)
I kdyz nejsme na jihu zeme, kterou prevazne zabira znama poust Gobi, i v teto casti se najde takova "mala Gobi". Nejdrive jsme si udelali prochazku do nevelkeho klastera, ktery je schovany mezi skalisky podel pisecnych dun. Rodina, u ktere jsme ten den bydleli, pro nas udelala klasicke mongolske barbeque. Ve velke mn kotliku nechaji rozpalit nad ohnem kameny a pak se do toho nahazeji kusy masa, tentokraat to byla koza, a k tomu se prida nejaka mrkev, brambor a cibule. Prikreje se to a necha se to pekne delat. I pres to, ze ja nejsem tim nejvetsim fanouskem masovych pokrmu, jsem musela konstatovat, ze to bylo nejen krehke, ale i velmi chutne :o) Tentokrat nam k piti nabidli opet "caj" ale i vodku, ktere se tu neboji asi tak jako v Rusku :o) Naleje se do sklenicky a necha se to kolovoat a kazdy si musi pripit a vzdy se udelaji tri kolecka. Ja se alkoholu zas nejak nebojim, ale cistou vodku taky zrovna nemusim, tak ze jsem vzdy jen smocila rty, poslala sklenicku dal a vyvazla z dalsi mongolske tradice bez uhony.
Rano pan domaci pochytal sve velbloudy, skocil na ore a vyjeli jsme na projizdku. Bylo krasne slunecne pocasi, jen ten vitr nas malem sfouknul, ale vsichni jsme prezili a na tech chlupacich si to uzili! A to byla uzasna tecka za timto krasnym vyletem.
Dalsich par dni jsme stravila v Ulaanbaatar, vyprat veci a zajistit si vse potrebne na dalsi vylet, tentokrat na jih, do Gobi pouste. I pres to, ze uz je pekna zima, obvzlaste zde, a tudiz ne ta prava doba pro navstevu Mongolska, nebylo tak narocne najit dalsi spriznene cestovatelske duse a sestavit skupinku pro tento vylet. Vse vzdy zalezi na poctu ucastniku, cim vice, tim to mene stoji ;o) V Golden Gobi Guest House, kde jsem byla ubytovana, jsem se pridala ke skupince, ktera se skladala z paru Nemcu Dana a Stefan a American Shawn. Vsichni prekvapive v me vekove skupine, coz se ne tak casto stane, vetsinou jsem ta nejstarsi :o) Celi nedockavi dalsiho dobrodruzstvi jsme naskakali opet, do jiz osvedceneho, ruskeho UAZu a vyrazili za piskem...
Žádné komentáře:
Okomentovat