5. - 7. 8. 2012
Po dalsim stravenem dni na letistich jsem konecne pristala za vcelku slunecneho pocasi v Hanga Roa na Velikonocnim ostrove neboli Rapa Nui. Ubytovani jsem zamlouvala bohuzel az dost pozde a zadny email zpatky jsem nedostala, tak ze kdyz jsem nasla jejich stanek na letisti tak mi pan oznamil, ze jsou bohuzel plny. Je to zvlastni, kdyz je mimo sezonu, ale je to asi oblibeny Guest House a asi jako jediny maji dorms. Poslal me teda k pani vedle, ze ta pry ma taky dorms, ale mela to drazsi. Vzhledem k tomu, ze jsem tu na tyden tak jsme se nejak domluvily na lepsi cene :o)
Byl to v podstate pristavenej domecek u jejiho s kuchynkou a koupelnou a mistnosti s televizi. Muj pokojicek mel jednu palandu a v celem "domecku" jsem byla sama. Toz vypadalo to dobre jen jsem se tesila, ze tam nekoho potkam, abych mela s kym behat po ostrove.
Vydala jsem se teda hned na prochazku, abych vyuzila jeste nejakych tech paprsku, nez slunicko uplne zapadne.
Prosla jsem se podel pobrezi a uz hned v mestecku mohla obdivovat prvni Moai. Jsou to obrovske, nekolikatunove sochy roztrousene po celem ostrove. Jsou take nazyvane jako "hlavy", nebot hlava tvori prevaznou cast sochy, ale maji i ramena a ruce, ale ty jsou jiz dnes vetsinou pod zemi. Nas Pavel Pavel tyto sochy "rozchodil". Predvedl svoji teorii na ostrove v praxi, kdy diky rozkyvani soch za pomoci 16 domorodcu, lan a pak presunul sochy z mista na misto.
Dalsi den jsem stravila pobihanim po mestecku, vyridila jsem si vylet na zitra a vydala se pesky na dalsi Moai Vinapu na samem jihovychodnim cipu. Pocasi bylo takove vselijake, vypadalo to, ze kazdou chvili musi zacit prset, ale nastesti se nic nestrhlo.
Rano jsem byla pristavena v devet hodin v cestovce Kie Koa a vyrazili jsme na obhlidku ostrova. Zastavovali jsme jak u nezrekonstruovanych tak i krasne opravenych soch. Nejvetsim komlexem na ostrove je Tongariki, kde na pobrezi stoji celych 15 Moai hledicich do krajiny a jedna z nich ma na hlave tzv. Pukao, coz je ozdoba sochy predstavujici pravdepodobne vlasovy uzel.
Dalsi zastavka byla na znamem Rano Raraku. Je to krater dnes jiz neaktivni sopky Maunga Terevaka, ktera byla lomem pro kamen na vytesavani soch a je zaroven nejvyssim bodem ostrova - 507m. Je jich tam opravdu nespocet a moc jim to na tech zelenych svazich slusi :o) Bohuzel pocasi opet nic moc, obcas spadlo par kapek. Neda se svitit a clovek si to musi co nejvic uzit, nebot takhle daleko sem zpatky, uz se asi opravdu znovu nepodivam...
Posledni zastavkou dnesniho vyletu byla Anakena Beach na severnim pobrezi ostrova, kde na krasne bile piscite plazi je sedm soch Nau Nau a ctyri z nich maji na hlave Pukao. Tam jsme pobyli docela dlouho, ale ja nebyla mezi odvazlivci, co lezli do vody. Preci jen zas takove teplo nebylo...
Po dalsim stravenem dni na letistich jsem konecne pristala za vcelku slunecneho pocasi v Hanga Roa na Velikonocnim ostrove neboli Rapa Nui. Ubytovani jsem zamlouvala bohuzel az dost pozde a zadny email zpatky jsem nedostala, tak ze kdyz jsem nasla jejich stanek na letisti tak mi pan oznamil, ze jsou bohuzel plny. Je to zvlastni, kdyz je mimo sezonu, ale je to asi oblibeny Guest House a asi jako jediny maji dorms. Poslal me teda k pani vedle, ze ta pry ma taky dorms, ale mela to drazsi. Vzhledem k tomu, ze jsem tu na tyden tak jsme se nejak domluvily na lepsi cene :o)
Byl to v podstate pristavenej domecek u jejiho s kuchynkou a koupelnou a mistnosti s televizi. Muj pokojicek mel jednu palandu a v celem "domecku" jsem byla sama. Toz vypadalo to dobre jen jsem se tesila, ze tam nekoho potkam, abych mela s kym behat po ostrove.
Vydala jsem se teda hned na prochazku, abych vyuzila jeste nejakych tech paprsku, nez slunicko uplne zapadne.
Prosla jsem se podel pobrezi a uz hned v mestecku mohla obdivovat prvni Moai. Jsou to obrovske, nekolikatunove sochy roztrousene po celem ostrove. Jsou take nazyvane jako "hlavy", nebot hlava tvori prevaznou cast sochy, ale maji i ramena a ruce, ale ty jsou jiz dnes vetsinou pod zemi. Nas Pavel Pavel tyto sochy "rozchodil". Predvedl svoji teorii na ostrove v praxi, kdy diky rozkyvani soch za pomoci 16 domorodcu, lan a pak presunul sochy z mista na misto.
Dalsi den jsem stravila pobihanim po mestecku, vyridila jsem si vylet na zitra a vydala se pesky na dalsi Moai Vinapu na samem jihovychodnim cipu. Pocasi bylo takove vselijake, vypadalo to, ze kazdou chvili musi zacit prset, ale nastesti se nic nestrhlo.
Rano jsem byla pristavena v devet hodin v cestovce Kie Koa a vyrazili jsme na obhlidku ostrova. Zastavovali jsme jak u nezrekonstruovanych tak i krasne opravenych soch. Nejvetsim komlexem na ostrove je Tongariki, kde na pobrezi stoji celych 15 Moai hledicich do krajiny a jedna z nich ma na hlave tzv. Pukao, coz je ozdoba sochy predstavujici pravdepodobne vlasovy uzel.
Dalsi zastavka byla na znamem Rano Raraku. Je to krater dnes jiz neaktivni sopky Maunga Terevaka, ktera byla lomem pro kamen na vytesavani soch a je zaroven nejvyssim bodem ostrova - 507m. Je jich tam opravdu nespocet a moc jim to na tech zelenych svazich slusi :o) Bohuzel pocasi opet nic moc, obcas spadlo par kapek. Neda se svitit a clovek si to musi co nejvic uzit, nebot takhle daleko sem zpatky, uz se asi opravdu znovu nepodivam...
Posledni zastavkou dnesniho vyletu byla Anakena Beach na severnim pobrezi ostrova, kde na krasne bile piscite plazi je sedm soch Nau Nau a ctyri z nich maji na hlave Pukao. Tam jsme pobyli docela dlouho, ale ja nebyla mezi odvazlivci, co lezli do vody. Preci jen zas takove teplo nebylo...
Žádné komentáře:
Okomentovat