pondělí 19. března 2012

...ale i slunecna!

6. - 11. 3. 2012
Na ostrov Caye Caulker jsme dojeli bez problemu a vydali se hledat hostel Bella's, kde jsme se meli potkat s Troyem. Je to jeden American, se kterym jsem se seznamila pres jednu cestovatelskou webovou stranku. Tam jsem se po nem hned ptala, ale pani rekla, ze se jeste neubytoval. Stejne nemeli pokoj pro tri tak jsme si s Dadou vzali cabanu. Hned jsem sla zkontrolovat email, abych Troyovi dala vedet, ze uz jsme tam a ja jsem akorat dostala zpravu od nej, ze je v Bella's. Tak jsme se zacali hledat, az se nasli :o)
Sli jsme si obejit ostrov, coz netrva snad ani hodinu, ale nekolikrat jsme se museli jit schovat pred poradnyma prehankama. Na vecer jsme se domluvili s Troyem a jeste jednou Italkou na veceri, ochutnali mistni pivo a doufali v lepsi pocasi na zitrek.
Druhy den uz to bylo lepsi, dopoledne svitilo slunicko, tak jsme se sli vykoupat, ale zase jsme behem chvilky utikali pred destem zpatky domu. Odpoledne se to uz opravdu zacalo vybirat a my mohli byt u more az do vecera :o)
Zjistovali jsme si v cestovce, jak je to s vyletem lodi podel pobrezi na tri dny. Diky spatnemu pocasi mely lode zpozdeni, a tak bylo vsechno plne. Nechali jsme se teda zapsat na cekaci list na patek a doufali, ze se misto uvolni.
Dalsi den uz pocasi bylo krasne, sem tam nejaky mracek a pohoda a koupani cely den. Porad jsme se chodili ptat na tu lod, ale pokazde to vypadalo min a min nadejne. Dalsi den probehl naprosto stejne, lezeni u more se nam vic nez zalibilo :o) S vyletem lodi jsme dopadli tak, ze nas zapsali na sobotu, ze mozna vyslou dalsi lod, kdyz budou mit dost lidi. Bohuzel v patek vecer nam rekli, ze dalsi lod pojede v nedeli ale spis v pondeli, coz uz jsme tolik casu tam cekat nemeli. Bylo to trochu zklamani, protoze jsme se na to opravdu tesili a od ruznych lidi slyseli, jak to bylo uzasne, ale co se da delat. Aspon jsme si teda vyridili na druhy den celodenni snorchlovani, cehoz jsme vubec nelitovali! Byl to nadherny den, udelali jsme nekolik zastavek podel barieroveho utesu, kde vzdy bylo videt neco jineho. Mohli jsme obdivovat velke morske zelvy, utesove zraloky, rejnoky, morske uhore a spoustu dalsich krasnych barevnych rybicek a take mnozstvi ruznych koralu. Bylo to naprosto neuveritelne, byt v takove blizkosti vsech techto zivocichu :o) Pri zpatecni ceste nam kapitan nalil tzv. Jungle Juice, coz je rum s dzusem a na tom rumu vubec nesetrili, tak ze za krasneho slunicka jsme se vratili z vyletu opravdu mile naladeni :o)
Na dalsi den jsme se domluvili s Troyem a dalsima dvema Kanadany od nas z hostelu, Tim  a Char, ze se presuneme do San Ignacia, odkud to budeme mit jiz kousicek k prekroceni hranice do Guatemaly na dalsi den.
Z ostrova jsme jeli lodi zpet do Belize City, kde jse necekali moc dloho, nez prijel autobus. Byl to trochu boj, protoze tam rozhodne cekalo vic lidi, nez se do autobusu mohlo vejit. Netusim jak se nam to podarilo, ale vsech nas pet i s batohama se tam veslo, a dokonce jsme meli i mista k sezeni, coz se bohuzel o vsech rict nedalo. Byl to opet klasicky stary americky autobus, ktery stavi kdykoli si kdo piskne nebo kdyz nekdo stoji u silnice, tak ze cesta do San Ignacio trvala hezke tri hodiny.

1 komentář:

  1. Takze ted cestujes dal s Troyem a spol? To je fajn, doufam, ze jsou to sympaticti spolucestovatele!! dej vedet, jestli budes chtit kontakt na kamarady v Peru, Kolumbii (ale tam snad nejedes, ne?) nebo Brazilii!! a take doufam, ze jste radne oslavili tve narozeniny!! :))

    OdpovědětVymazat