26. - 27. 2. 2012
Rano jsem se konecne dostala k tomu, bych sla na skype a zavolala domu. Uz jsem si to rikala par dni, ale diky casovemu posunu se k tomu nikdy v tu pravou chvili nedostala. Tentokrat to klaplo vyborne, protoze doma byli vsichni pohromade tak stacil jen jeden telefonat :o)
Jeste pred tim jsem se domluvila s Noam, ze zajedeme do souseni vesnice San Juan Chamula. Vybehli jsme tedy na mistni trh, odkud jezdi colectivo. Nemuseli jsme ani cekata a behem chvile byli na miste. Je to mala vesnicka jeste vyse v horach asi 2200m n.m. Ziji tam lide mayskeho kmene Tzotzil. Zajimavosti tohoto mista je mistni kostel. Bohuzel se tam nesmi fotit, ale je to opravdu zazitek. Podel celeho kostela je rozsviceno stovky svicek, po obvodu v zasklenych skrinkach vystaveni ruzni svati a podlaha vystlana jehlicim. Lide sem prichazeji s ruznymi modlitbami. Mistni lecitele urci diagnozu a predepisi "lecbu". Jedna se o ruzne barevne a velke svicky, ktere sem lide chodi zapalovat. Prilepi je na zem v danem poradi a tzotzilskym jazykem se modli. V zavaznejsich pripadech nestaci jen svicky, ale je treba i kure. K tomu se popiji vysoce slazeny napoj, tak ze jsou vsude videt Coca-Coly nebo Pepsi ci jim podobne napoje.
Venku na namesticku pred kostelem bylo sposty skupinek lidi, kteri sedeli, jedli, pili a zpivali. Netusime jake tyto setkani mely vyznam, ale rozhodne podivana to byla.
Prosli jsme si mistni trh a nemuseli zase nijak dlouho cekat na odvoz domu. Tam jsme se kazdy rozesli svoji cestou. Ja jsem sla dodelat konecne to nahravani fotek na internet, abyste mohli videt, o cem vam tu pisu.
Na dalsi den jsem mela naplanovany presun do Palenque. Premyslela jsem, jesti jet normalnim busem nebo pekne s mistnima colectivem. Jediny, co jsem o teto ceste slysela bylo, ze na useku mezi dalsim mestem Ocosingo, kde se musi prestoupit na dalsi colectivo, se obcas busy prepadavaji. Ale to jen v nocnich hodinach. Celkove je to samozrejme levnejsi a i asi o pul hodiny rychlejsi.
Z hostelu jsem odesla asi v deset a uz za pul hodiny sedela v colectivo a jela smer Ocosingo. Prvda, byla jsem jediny cizinec, ale vejde se tam asi jen jedenact lidi, takze nic divnyho :o) Opravdu presne za dve hodiny jsme byli v Ocosingo, kde si me hned odchytli na pripoj do Palenque. Za dalsi dve a pul hodiny jsme byli na miste bez sebemensich problemu. Sem tam chybel kus silnice, jak se jim to asi pri veky vode sesulo, ale jinak to slo jako po masle :o) Tam jsem nasla dalsi colectivo, aby me odvezli do dzungle pobliz ruin, kde jsem mela vybrany ubytovani v Margarita & Ed Cabanas. Moc hezky chaticky, na muj vkus trosku luxus, ale rikala jsem si, ze kdyz zitra prijede Dada (muj jednou mozna ze svagr) tak at si muze po ceste hezky odpocinout.
Žádné komentáře:
Okomentovat